Sen o festivalu, který se nekonal

Sen bez uhlíkové stopy aneb

3. Klimatický sen o letošním ročníku DSB dramaturga Karla Littery

Sedím dnes před divadlem, nohy ve fontáně, zavřené oči a sním, co by… kdyby… Moje sny, které jsou jako u každého člověka obrazem emocí a situací vyplývajících ze života, jsou často plné bujné fantazie i napětí. A lítost z neuskutečnění letošního festivalu mi vytvořila jakousi náhradní snovou variantu, naplněnou, jak jinak, než pohybovým programem. Střihem se ocitám v horkém večeru na piazzettě před Janáčkovým divadlem a potím se. Máme po generálkách na premiérovou Noosféru a nějak to drhne se synchronem s multimediální fontánou. Chladím se nervózně zmrzlinou z „Božského kopečku“ a sleduji choreografy, jak dávají poslední připomínky. Stmívá se, lidé pomalu utichají, je jich tu jak na Václaváku, a… začínáme! Střih. Najednou vidím vše z ptačí perspektivy a létám nad brněnskými divadly! Zaměřuji se na pohyb. Ve spirálách kroužím nad Městským divadlem Brno, které mi přes emocionální termiku vysílá silné impulsy. S úzkostí shlížím z výšky na lidskou bytost Václava Kuneše nemilosrdně chycenou v síti jako „Panthera“, se strachem sleduji Lenku Vagnerovou stojící se zkrvavenýma rukama rozkročenou nad Radimem Vizvárym jako bájnou „Amazonku“ a jen Losers Cirque Company přibíhající na pomoc svému zraněnému „Hero“ mi přinášejí sekundu zklidnění a naděje. Odlétám rychle pryč a uklidňuji se až nad Divadlem na Orlí. Tlupa dětí se tu ale náhle změnila ve zvířata a pořádá „Karneval“. Znám to z domova, takže rychlý odlet. Nabírám bleskurychle výšku, ale málem se nad brněnským letištěm srážím s klesajícím Boeingem 737 s nápisem Batsheva Dance Company, jehož pilot Ohad Naharin mi z kokpitu posunkem naznačuje míru mé inteligence. Turbulence z přistávajících motorů mě opět vynáší vzhůru, odkud se téměř volným pádem snáším nazpět k Janáčkovu divadlu, kde ještě chytám poslední takty Noosféry a frenetický ohlas publika. Střih. Otevřu oči a „NIC SE NEDĚJE“. Škoda. Voda z fontány příjemně chladí.

Tipy na představení DSB 2020

Moje doporučení pro letošní ročník festivalu je naprosto jednoznačné a snad nezarmoutím svoje kolegy, pokud budu jmenovat hlavně pohybové produkce. A začnu superlativy. Do Brna totiž přijede soubor, který by byl ozdobou každého festivalu kdekoliv na světě, proto za mne jednoznačně vítězí Batsheva Dance Company. Nenechte si ji ujít, v České republice bude naživo k vidění teprve podruhé! Přiveze inscenaci Venezuela. Ale protože je domácí pohybová linka také velmi silná a jména jako Lenka Vagnerová – Amazonky, Václav Kuneš – Panthera nebo Radim Vizváry – Heroes jsou zárukou skvělého festivalového zážitku, nemohu je alespoň nezmínit, i když výběr nechávám již na vás samotných. Ale můžete si být jisti jednou věcí, ať již navštívíte pouze jedno z představení, více, nebo dokonce všechny, rozhodně si to užijete. Kvalita nabídky je letos mimořádná.

Karel Littera

Dramaturg Baletu Národního divadla Brno